Prostorová dimense
Rozhlédněme se po jasné noční obloze. Uvidíme nespočet hvězd. Víme, že tato vesmírná sféra, na kterou se právě díváme, sestává z galaxií, tyto ze slunečních soustav a ty z oběžnic.
Vezměme do ruky třeba nepatrné zrníčko písku. Víme, že sestává z molekul, a ty zase z atomů. Atomy mají své jádro, kolem kterého krouží fotony, protony, atd. Můžeme slovo molekula nahradit slovem galaxie, – slovo atom slovem sluneční soustava, – atomové jádro slovem slunce, – a protony, fotony, neutrony slovem oběžnice.
Díváme se na jasnou noční oblohu. Celý tento kosmický obraz jsou atomy a molekuly, které tvoří nějakou hmotu. Tato hmota je částečkou další sféry vesmíru, který sestává z hvězd a galaxií, které jsou ve svém souhrnu jen opět další hmotou, která sestává… atd.
Těmto kosmickým sférám můžeme také říci atomové sféry, což je stejné. Jsou ukázkou prostorové dimense.
V časoprostorových dimensích nacházíme rozměr i nekonečno, a právě tak čas i věčnost.
Comments