top of page
Úvodní video

SMYSL ŽIVOTA

Ptáme se po smyslu života. Hledáme ho a nejsme v jeho hledání sami. Všechny vyšší náboženské nauky, které se dotkly hloubek ducha, se po něm ptají. Předpokládám, že ze všech tvorů, kteří defilují ve vývojové řadě, je to prvý člověk, který o něm chce vědět stále více a nikdy není spokojen. Obyčejně není spokojen hloubkou svého poznání, protože tuší, že by mohl jít ještě hlouběji. Je to ale zbytečná nespokojenost. Jednou plné poznání smyslu života samo vplyne do vědomí „Jsem“, které je věčné. Nic nezaniká. Vše se jenom rytmicky a zákonitě proměňuje, protože i proměna, kterou známe jako vázanou na čas, je pevným a stálým tvarem Podstaty v celé své jsoucnosti. A my lidé uvažujeme jen v jedné nepatrné etapě jedné věčné formy.Snad bude dobré si připomenout toto:

Vesmír dýchá. Jeho dech se projevuje ve čtyřech fázích, které jsou pro náš časový odhad úžasně dlouhé. Bude to trvat snad mnoho miliard let, kdy přijde čas, že se celý vesmír rozežhaví. Po této době projde jednou vesmírem impuls, který bude odstředivý. Žhavý plyn, který bude dosud tvořit planety, se odstředivě rozejde do vesmíru. V dalším impulsu, který bude dostředivý, se opět vesmírná plynná hmota počne seskupovat kolem silových center a znovu budou vytvořeny planety, které v dalším impulsu počnou chladnout a jejich hmota, dosud plynná a žhavá, počne kapalnit a pak tuhnout. Chladnutí vesmíru bude pokračovat až do svého maxima, kdy vyhasnou poslední slunce a všude bude jen mráz a tuhost. Pak opět přijde impuls žáru, po něm impuls rozchodu, pak soustředění a chladnutí. To je dech vesmíru. Stálý a rytmický.



Z našeho hlediska to jsou úžasně dlouhé doby, které tento dech provázejí. A nyní si uvědomme, že naše bytí, tak jak je známe, je v tomto jednom dechu obsaženo ve velmi nepatrném časovém výseku jeho fáze chladnutí. Známe své „Jsem“ jenom v tomto zlomku vesmírné dechové vteřiny a neumíme si většinou představit jeho další životní proměny.

Vesmír dýchá a stále se mění ve čtyřech fázích. Tak jako ve vesmíru, je tento rytmus bytí ve všem, co jest, a je vždy stejný, jen se projevuje dle charakteru podstatné oblasti. „Jsem“ se ve vesmírném dechu a jeho měnícím se prostředí také mění. Není vázáno jen na podmínky, které v přítomné fázi známe. Je vždy a všude. Je na žhavých sluncích, je ve vesmírném rozptylu, je v mrazivých podmínkách vesmírného chladnutí. Je vždy a všude ve svých dechových obměnách.

Vnitřní bytost, kterou jsme pozorovali od nejnižší formy jakéhosi viru až k člověku a o které jsme si řekli, že pokračuje dále až k nejvyšší dokonalosti vjemu „jsem vše, co jest“, tato bytost jednou ukončí svoji jednu životní fázi. Ukončí jeden životní cyklus, aby nastoupila další v trochu jiných vesmírných podmínkách. Tak jako jde jeden specifický život za druhým, aby v celku tvořil život vnitřní bytosti, tak mnoho celých životů vnitřní bytosti tvoří jednu cyklickou bytost. A mnoho cyklických bytostí tvoří opět jednu vesmírnou bytost atd. Je stálé skládání, je stálý dech, je stálý život.

Kde je potom ta jedinečnost lidského bytí, na kterou jsou lidé tak hrdí? Jak můžeme hledat smysl života jenom v rozmezí lidského chápání? Zamysleme se nad tímto problémem. Promysleme ho důkladně, protože jeho hlubší pochopení nám prohloubí i pochopení smyslu života.

Pak se vše bude zdát malým a nicotným. Ale nic není malé a nicotné, co je částí celku. Vždyť ani velké tělo by nebylo bez malých buněk. Jsme lidé a zůstaňme lidmi. Snažme se být kladnou složkou Tvůrčího díla, protože v tom je dílčí smysl bytí našeho „Jsem“. Přemýšlejme o tom velkém bytí všeho tak, jak bylo popsáno, a zkusme se v něm najít.

Velké poznání ohromuje. To je lidské. Ale každé to ohromení z poznání je jen krajním stavem vyššího poznání, než které bylo dosud. Nesmí nás zastavit na naší cestě a ani nemůže. Stále se rozvíjí inteligenční jednotka, vedená podstatnou inteligencí – „Bohem otcem“. Rozvíjí se rytmicky, „dýchá“ ve čtyřech fázích, tak jako vše. Rozvíjí se v chladu, žáru, odstředivosti i dostředivosti, rozvíjí se v těchto čtyřech tvůrčích principech, které tvoří ji samotnou i její životní prostředí.

Tak bylo, jest a bude. Tak předkládám, a vezmi, kdo chceš a kolik můžeš.



1 036 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


Díl 1.
Díl 2.
bottom of page