Na jaře není dosti totiž ještě probuzených rostlinek, které by přijímaly, proto přijímá do sebe špenát množství živin země a tím je velmi hodnotnou zeleninou. Nejhodnotnější je v časném jaře nebo pozdním podzimu. V létě špenát, který špatně snáší teplo, je unaven a vysílen. Ani země tolik nevydává jen pro něj, neboť musí dávat na všechny strany a hodnota špenátu klesá. Nenechte se mýlit tím, že dnešní člověk naseje špenát na určitou plochu, kterou k tomu účelu dobře vybaví. Země, jako živý tvor, dává každé rostlince ještě část svého duševního já a svých vlastností. Proto v časném jaře, kdy těchto rostlinek je ještě velmi málo, může i štědrá země soustředit se na ty jednotlivce, kteří nemají strachu – myšleno v prapůvodním prvku – nemají pohodlnosti, ale zato mnoho obětavosti a touhy sloužit, touhy přijímat a zase dávat. Myslím nyní na duševní vlastnosti této rostlinky, ve které není rozpínavosti, ale pouze nenáročnost, prostota, odolnost proti zimě a touha po vodě života. Těmito duševními vlastnostmi špenátu, v němž nám země na jaře nabízí, co má nejlepšího, má být člověk posílen ve svém boji proti sebevědomí a sobectví a touhu po vodě života má přijmout do své duše. Jestliže pro naši duši je tato rostlina potřebná jako lék, pak samozřejmě slouží i našemu tělu, a to platí především pro vás, kteří bojujete a jdete cestou vzhůru, kde budete přijímati potravu přímo z rukou Otcových. Těmito vlastnostmi máte býti posíleni ve své práci a na této cestě. Přijímejte proto špenát jako lék a děkujte za něho Otci a pamatujte si, že doba pozdního podzimu a časného jara je nejvhodnější pro špenát i pro vás.