Všechny bytosti žijí svoji jednu osudovost čili svůj život ve dvou částech. Část svého osudu žijí v těle, ve spojení s hmotou, a druhou část bez těla. Jeden život (jedna osudovost) trvá od zrození a končí před novým přerozením. V průběhu života je jedna episoda, které říkáme úmrtí, smrt, a kde mnozí lidé se domnívají, že vše končí. Ve skutečnosti se stane jen to, že bytost odloží své hmotné tělo a žije dále, až do nového přerození. Teprve před vstupem do dalšího, nového života zaniká bytost, ta specifická, která šla jednou osudovostí, a zůstává vyšší, vnitřnější bytost, která se cítí ve svém vnímání ne nějakou určitou bytostí, ale takovou, která má za sebou mnoho různých bytostných forem. Všechny dosud prošlé životy v ní tvoří vjem bytosti všeobecné. JZ
