Velmi jistě tu nejsou pro sebe, pro sběr vlastních oveček, ale jsou přirozeným vyústěním duchovní praxe. Jsou to tedy lidé, kteří se svým bratřím a sestrám pokoušejí pomoci na jejich duchovní cestě, na cestě, kterou šli sami, jenom možná dřív.
Úloha mistra není žáka „zbouchat do kulatého čtverečku“, ale zmenšit útrapy cesty. Což nejde tak, že budete doslova poslouchat a věřit mu na slovo, ale tak, že pochopíte, že vám pomáhá ulehčit a urychlit proces poznání a změny.
Můžete jít i sami. Dnes je moderní představa některých našich „duchovědců“: „Mistrů není potřeba, my sami jsme ti nej.“ Kdo oni sami? Vždyť oni jsou zde a ti, kterým se vysmívají, jsou někde támhle... Neboli nepotřebují pomoc, nepotřebují chodit do školy. Jsou to autodidaktité, což je také možné. V tom případě si musí vymyslet všechny vědomosti, které získají sami. Musí pochopit např. Pí, Pythagorovu větu. Musí pochopit – doslova vymyslet další věci. Pokud by byla škola v pořádku, tak mistr vás vede tak, že vám vysvětlí, proč je to tak a tak. Dostanete poučku a zároveň vám vysvětlí, jak to vzniklo čili si to můžete i ověřit. V žádném případě vám nemůže říct, že Pí je 3,14 a pak skončit. To ne. Z toho plyne i úloha mistra ve vašem životě. Řekněme, že je něco jako pomůcka. Vlastní cestu musíte jít sami, a to, dokud chcete.
Pokud chcete být žákem opravdového mistra, tak musíte být také již monotematičtí.
Představa západoevropana je ta, že pravdy se bude dobývat tím, že pozná co nejvíce zdrojových mistrů, ty potom syntetizuje a bude mít správný výsledek. Což je velmi špatná představa. Ani jeden z těch mistrů není na stejném stupni. Každý z nich má navíc ještě zvýrazněnu tu, či onu oblast, hodí se k tomu, či onomu stupni nebo způsobu vzdělávání.
Je to stejné jako ve vědě. Ve vědě máte profesory a je jasné, že každý z nich přináší žákům trochu jinou míru prospěchu. Jeden je spíše laděn k tomuto tématu, jiný k jinému. Chcete-li studovat špičkovou fyziku, tak asi půjdete někam do CERNu, nebo někam jinam, místo toho, abyste šli, s prominutím, do národní akademie v Ulánbátaru. Je to tak. V tom je další aspekt – kdo jste a co potřebujete. Mistři jsou služebníci, oni to neřídí.
T.P.