STVOŘENÍ VESMÍRU

Pramyšlenka, Vesmírná centra

Velký a nekonečný prostor, základní věčná myšlenka, ta, ze které byla oddělena část pro Tvůrčí dílo, má svoji strukturu a může být dělením projevena. Protože není rozdělena, trvá jako základní pramyšlenka a její struktura se projevuje až teprve do Tvůrčího díla.

Na počátku tvoření promítala se tato myšlenka jako magnetická centra a silová pole ve velkém, dosud hmotně nenaplněném prostoru. Žhavá, plynná prahmota naplnila prostor a seskupovala se u jednotlivých magnetických center, kolem kterých, dle jejich síly, se jí hromadilo více nebo méně. Magnetická centra svým způsobem žila, rotovala, stahovala žhavé plyny, které kolem nich stále více houstly, chladly, srážely se v pevnou hmotu, a tak vznikal vesmír. Magnetická centra se stávala stálicemi, oběžnicemi, měsíci, a vesmír vznikal v podobě, jak ho známe dnes. Vznikal najednou, ne po částech, jak se dnes učí. Má ale také svůj čas, své mládí a stárnutí, svůj osud se stálým pohybem a změnou. Vše se ale děje na základě daných magnetických center.

J.Z.

www.dub.cz/cs/josef-zezulka-prednasky-i-8-system-i-stvoreni-vesmiru