VÝVOJOVÁ DUCHOVNÍ FORMA

To, čemu říkáme duchovní cesta, je normální a životně zákonitý vývoj živé bytosti. Celé Tvůrčí dílo, které nás obklopuje, a do kterého jsme osudově vsazeni, i my sami, i každá jiná živá bytost, to vše se v postupu času vyvinulo a dále vyvíjí.

Každá živá bytost začala svoji životní pouť jako nejnižší životní forma. Umírala a znovu se rodila, získávala zkušenosti, rostla a stálým postupným přerozováním se stávala složitější.

Každá bytost, pokud je právě zrozena v těle, skládá se z těla, psychické části a z vitální části. Jak se vyvíjí ve své psychické složce (můžeme též říkat v duchu), tak se současně vyvíjí tělesně i vitálně. Její psychická forma se mění, roste a zkvalitňuje se a bytost tak postupuje ve vývojových zoologických druzích od nepatrného elementáru k vyšším a vyšším druhům až k člověku, a v budoucím čase bude postupovat dále od člověka k vyšším tvorům, protože vývoj se nezastavuje.

Vyšší bytosti se navzájem liší od nižších počtem určitých vlastností a jejich kvalitou. Psychická forma nižších bytostí je jednodušší, vyšších je složitější. Bytost se přerozuje ve svém zoologickém druhu několikrát, než se její psychická forma natolik zušlechtí, aby se mohla rozvinout další vlastnost, která z dosavadní bytosti tvoří bytost o stupínek vyšší. Čím je bytost vývojově vyšší, a tedy složitější, tím opakuje zrod do svého druhu vícekrát. Je to proto, že na složitější bytosti je více práce s propracováním vlastností než na jednodušší. Na příklad pokud je bytost v životě červa, má malý počet zrodů ve svém druhu. Když pak přestupuje dále do vyšších, má druhových zrodů více. Více jich má v hmyzích životech, ještě více v savčích, více např. v kočce, psu, ještě vícekrát se rodí, pokud je opicí, a když potom přichází do člověka, zrozuje se do lidského druhu mnoho a mnohokrát. Pak je její psychická forma složena z mnoha vlastností. Má jich nejvíce z dosud žijících živočišných druhů. Pak vyžaduje mnoho a mnoho životů, aby zkušenostmi mohla vlastnosti zušlechťovat, rovnat a ladit, aby jednou mohla jít ve vývoji dále do vyšších tvorů, než je člověk.

Lidská psychická forma má stejný počet stejných vlastností u člověka primitivního jako u geniálního. Stejný u barevného jako u bílého, stejný u dobrého jako špatného, u geniálního jako u idiota. V lidské podstatě jsou si všichni lidé rovni. V čem tedy jsou lidské rozdíly?

Přichází-li bytost poprvé do lidského života, má svoji psychickou formu různě vyladěnou a v disposicích různě směrovanou. Je to prvotní, prostý člověk. I tito lidé se od sebe trochu liší. Ten malý rozdíl je způsoben vlivy dřívějších životů, kterými bytost procházela. Neubíraly se všechny bytosti přesně stejnou cestou.....

www.dub.cz/cs/josef-zezulka-prednasky-ii-12-3-uvahy